Irsko je republika a někdy je proto místo označení „Ireland“ použit termín „Republic of Ireland“. Irská podoba názvu Ireland je Éire a je hojně používaná obzvláště mezi nacionálně smýšlejícím obyvatelstvem. Velmi se vžil i neoficiální název Zelený ostrov, který je odvozen od rozlehlých pastvin této nádherné země.
Poloha: 5,5° a 10,5° západní délky a 5,5° a 55,5° severní šířky
Celková rozloha ostrova: 84 421 km
Rozloha Irské republiky: 70 282 km²
Rozloha Severního Irska: 14 139 km²
Největší vzdálenost mezi severní a jižní částí ostrova: 486 km
Největší vzdálenost mezi východní a západní částí ostrova: 275 km
Délka pobřeží: 3 172 km
Hlavní město: Dublin – Baile Átha Cliath (1,1 mil. obyvatel)
Počet obyvatel: 3,6 mil.
Náboženství: katolické (94%), anglikánské (4%)
Měna: Euro (€)
Nejvyšší hora: Carrantuohil (1041 m)
Nejdelší řeka: Shannon (340 km)
Největší jezero: Lough Neagh (396 km²)
Nejvyšší vodopád: Powerscout 122 m
Krajina
Ostrov je tvořen velkou centrální vápencovou nížinou s reliéfem pahorkatin a několika pobřežními horami. Zatímco hřebeny hor na jihu jsou z červeného pískovce, který rozdělují vápencová údolí řek, jinde převažuje žula. Výjimku tvoří severovýchod, kde se rozkládá čedičová plošina. Na rovině ve středu území se vyskytují glaciální ložiska jílu a písku. Tuto oblast přetínají nízké pahorkatiny a nacházejí se zde rozlehlé slatiny a mnoho jezer. Na podobě ostrova zanechala své stopy alespoň dvě celková zalednění, což dokládají ledem ohlazené skály, horská jezera, ledovcová údolí a glaciální ložiska písku, štěrku i jílu. Názorným příkladem vlivu zalednění na krajinu je oblast národního parku Burren v hrabství Clare.
Podnebí
Podnebí je v Irsku stálé a teploty jsou poměrně vyrovnané na celém uzemí, nebot' klima ostrova je ovlivňováno teplým Golfským proudem a převládajícími jihozápadními větry přicházejícími od Atlantického oceánu.
Nejchladnějšími měsíci jsou leden a únor, kdy se průměrné denní teploty pohybují v rozmezí 4 až 7°C; mezi nejteplejší měsíce se řadí červenec a srpen, kdy průměrné teploty dosahují 14 až 16°C.
Nejslunnějšími měsíci jsou květen a červen, kdy délka slunečního svitu dosahuje pěti až sedmi hodin denně. V nízko položených oblastech je průměrný roční úhrn srážek mezi 800 až 1 200 mm, zatímco v horách může přesáhnout až 2 000 mm.
Irsko se od kontinentální Evropy oddělilo po poslední době ledové. Následkem toho má ostrov ve srovnání s jinými oblastmi Evropy méně bohatou floru a faunu.
V oblasti národního parku Burren (hrabství Clare) dosud přežívají arktické a vysokohorské rostliny z období posledního zalednění. V irských slatinách se vyskytují nejrůznější druhy rašeliníků a také vřes a ostřice. Na jihozápadě (hrabství Cork a Kerry) se nacházejí oblasti bohaté na rostlinné druhy, kterým se nejlépe daří v mírném vlhkém podnebí.
Z 380 druhů volně žijících ptáků, kteří se v Irsku vyskytují, se jich na ostrově rozmnožuje pouze 135. Většina ptáků přilétá do Irska na jaře a odlétá na podzim, některé druhy z Grónska a Islandu však naopak přilétají v zimě. 75% světové populace grónské husy běločelé přezimuje právě v Irsku.
Na vodních plochách ve vnitrozemí žijí kolonie labutí, hus, brodivých ptáků, kachen, rybáků a racků. Odstřel pernaté zvěře je státem přísně regulován a stát také podporuje programy na opětovné vypouštění volně žijících ptáků do přírody.
K vzácnějším druhům ptáků patří malý evropský sokol, sokol stěhovavý, chřástal polní a kavče.
Ze sladkovodních ryb se v Irsku vyskytuje například losos obecný, siven, síh, úhoř, štika i pstruh potoční. Obojživelníci mají po jednom domácím zástupci z rodu žab, ropuch a čolků. Z plazů je původním irským druhem pouze obyčejná ještěrka. V Irsku také žije 31 druhů savců, mezi něž patří např. jelen evropský, liška, jezevec, veverka obecná, vydra, tuleň šedý, tuleň obecný a mnoho druhů patřících ke kytovcům. Irská lasice, hranostaj a irský zajíc jsou zajímavými ukázkami místního vývoje.
Obyvatelstvo
Tvrzení, že všichni Irové jsou Keltové, je asi stejně pravdivé jako tvrzení, že všichni Češi jsou Slované. Po Keltech přicházeli do Irska Vikingové, Anglové a Normani, v dalších přistěhovaleckých vlnách hugenoti a skotští a angličtí osadníci.
Nejdůležitějším dědictvím Irů z keltské minulosti je jazyk, gaelština, v níž se dochovaly staré indoevropské prvky. Od 10. století se z gaelštiny postupně vyvíjela irština (západní gaelština), která musela v 18. a 19. století ustoupit angličtině. K systematické podpoře irštiny došlo až po roce 1922, po vzniku Irského svobodného státu.
Pokud jde o náboženství, je katolicizmus v Irské republice prakticky státním náboženstvím. Podle sčítání obyvatelstva v roce 1991 se k římskokatolickému náboženství hlásilo 91,6% obyvatel, z nichž se cca 82% pravidelně zúčastňovalo bohoslužeb.
V šesti severoirských hrabstvích převažuje, přinejmenším politicky, přísně presbyteriánský protestantizmus. V roce 1991 se k presbyteriánům sice hlásilo jen 21,4% obyvatel, ale spolu s dalšími evangelickými církvemi (včetně irské církve a metodistů) tvořili protestanti téměř polovinu obyvatel Severního Irska. Ke katolictví se naproti tomu hlásilo jen 38% obyvatel.
Oblíbená jména
Ženská jména:
Brenda – meč; Bridget – vysoká; Doreen – irská forma Dorothy – Boží dar (řecké); Eileen, Aileen – irská forma Heleny – jasná (řecké); Fiona – krásná; Lynn – jezero; Maire, Moira, Moyra – irská forma Marie; Maureen – zdrobnělina Maire; Nora, Norah – dobrá pověst, vážnost; Patricia – (latinsky) šlechtična, podoba naší Vlasty (patria = vlast); Sheena – gaelská forma Jany; Sheila – irská forma Celie – nebeská (latinsky); Una, Oona – jehňátko; Vivian – podle Niniana, irského světce
Mužská jména:
Allan, Allen, Alan – veselý; Arthur – medvěd; Barry – kopí; Brendan – páchnoucí vlasy; Brian – kopec nebo silný, mocný; Craig – útes; Desmond – světák; Duncan – válečník; Kenneth – pohledný; Kevin – narozen hezký; Patrick – (latinsky) šlechtic, obdoba Vlastimila (patria = vlast); Roy – červený; Sean – irská forma Jana (= Jehova obdařil)